Vodáci se zdraví "Ahoooooooooooj"

Ve dnech 12. – 15. června 2022 jsme absolvovali vodácký kurz na řece Vltavě pod vedením pana učitele Štrause, paní učitelky Moravcové, paní učitelky Skopalové, paní vychovatelky Vrbicové a pana asistenta Škárky. Vyráželi jsme z Vyššího Brodu a končili ve Zlaté Koruně.

V den příjezdu jsme si postavili stany, snědli zásoby jídla z domova, užívali si společný čas a navzájem se poznávali. Hned ráno jsme opustili vyhřáté spacáky a ze stanů vylezli do deštivého dne. Ani déšť však naše odhodlání zdolat krásnou českou řeku neodradil. Naštěstí po chvíli pršet aspoň na chvíli přestalo a nás čekal vodácký výcvik. Ten nejdříve probíhal na souši, kde nás paní učitelka Moravcová seznámila se vším, co by měl každý správný vodák znát. Dozvěděli jsme se, jak si vybrat vestu, aby nám správně padla a plnila svoji záchrannou funkci. Seznámili jsme se s označením jednotlivých částí lodi a pádla. Naučili se, jak pádlo správně držet a také jak pádlem ovládat loď. Také jsme se seznámili s vodáckými povely „stůj“ a „jeď“, které jsme zúročili na všech jezech, a také organizaci lodí na řece. Po teoretické suché průpravě nás čekal praktický trénink na řece, kde nám naši učitelé radili, jak loď řídit. Jakmile se nám všem dařilo loď ovládat, vyrazili jsme zdolat naši první vodáckou etapu, na které nás čekaly tři jezy. První den jsme se přesouvali do kempu Branná. Na všech jezech, které jsme v průběhu našeho kurzu sjížděli, nás paní učitelka Moravcová navigovala a instruovala, jak je máme sjíždět a přímo na jezech nám ukazovala základní povely, kdy jet můžeme a kdy ne a pádlem nám ukazovala, kam se máme špicí lodi trefit. I přes to se však některým z nás podařilo cvaknout. Během vteřiny však u nás byla záchrana v podobě pana učitele Štrause, pana asistenta Škárky a paní vychovatelky Vrbicové, kteří na nás čekali pod každým jezem ve studené vodě a byli připraveni nás okamžitě chytat a pomáhat nám s otáčením lodi a vylíváním vody z ní. Paní učitelka Skopalová zase naši velkou skupinu organizovala nad jezy a uklidňovala nás, abychom se nebáli. Po příjezdu do kempu jsme si všichni společně pomohli s vytahováním lodí na břeh, poté si postavili stany, převlékli se do suchého oblečení a vrhli se na jídlo. Další den nás čekala etapa, která končila pod Českým Krumlovem. A měli jsme sjet jezů šest! S postupným zdoláváním jezů jsme byli lepší a lepší a cestou mezi nimi jsme se kochali krásami Krumlova. Po příjezdu do kempu jsme postavili stany, dali si večeři a zazpívali si u táboráku. Poslední den nás čekal úsek s jedním jezem, který už jsme všichni sjeli jako opravdoví vodáci. Vylodili jsme se ve Zlaté Koruně, naposledy se společně najedli, vyfotili a připravili k odjezdu zpět do Znojma. Všichni jsme se shodli, že tento výlet byl nejvíc nejskvělejší a nikdy na něj nezapomeneme.

Julie Lavingrová a Julie Matoušková, 8. A

PS: Po návratu domů jsme brečely jako želvy a chtěly se hned vrátit zpátky.