V rámci pracovních činností jsme se rozhodli zkusit si vypěstovat něco, co by se dalo následně také sníst. Volba padla na řeřichu, jejíž klíčení není vůbec složité. Stačí vlhké prostředí a světlo.
Každý z nás měl vlastní „zahrádku“, kterou pravidelně zavlažoval. A také zapisoval procesy, které se se semínky děly v průběhu několika dní. Po víkendu jsme zjistili, že můžeme sklízet a připravit si svačinku.
Řeřicha má ostrou chuť a tu někteří z nás nemusí, ani na druhý pokus. Pro některé děti zase naopak tato chuť nebyla neznámá a většina si bagetu s máslem a řeřichovou posypkou ráda přidala. Zbytek výhonků si děti odnesly domů.
A kdoví, možná je nyní řeřicha v některých domácnostech součástí pravidelného jídelníčku nebo alespoň chutným zpestřením.
Monika Pecová, Iveta Dobšáková 3. C