Letíme na Schwechat!

I 6. D se konečně vypravila na závěrečný výlet, a to za doprovodu zájemců z ostatních tříd. Cílovou destinací se stala Vídeň. Mohlo by se zdát, že ve Vídni už všichni byli, minimálně na adventních trzích. Ale právě proto jsme zvolili dvě neobvyklé zastávky. První byl Dům moře, kde jsme prozkoumali šest pater plných ryb, želv, hadů, …. Klidně bychom tam vydrželi celý den. Po nezbytné procházce centrem města jsme se přepravili na vídeňské letiště Schwechat. Někteří poprvé v životě prošli bezpečností kontrolou a už jsme uháněli na letištní plochu. Nikam jsme neletěli, čekala nás komentovaná projížďka podél ranvejí. Dozvěděli jsme se, jaká je rychlost vzlétajícího letadla (250 km/h), čím jsou naplněny pneumatiky letadla (dusíkem), jaké palivo letadla pohání (kerosin), kolik přistání a vzletů proběhne každý den (až 750), jak vysoká smí být tráva v okolí ranvejí (max. 14 cm, aby nelákala ptactvo), kolik na letišti pracuje zaměstnanců (4500, 230 firem) a že vídeňská řídicí věž je 4. nejvyšší na světě (109 m). Sice jsme měli chuť vydat se proklamovaného Tokia, Sydney, nebo Londýna, ale v podvečer jsme se unavení vrátili do Znojma.

Jana Sovišová, Erika Konvalinová