Jak přežít dobu ledovou aneb osmáci na adaptačním pobytu v přírodě

ÚVOD

Měli jsme šanci prožit úžasné tři dny s úžasnými paními učitelkami Skopalovou a Moravcovou. Měli jsme jet na konec světa bez wi-fi do Krásenska na školu v přírodě s tématem: Jak přežít dobu ledovou.

STŘEDA

Po příjezdu na Lipku, pracoviště Rychtu, jsme byli provedeni po budově ze 17. století, abychom zjistili, kde se co nachází. Po menší prohlídce jsme se rozdělili na dvě skupiny a byli nám představeni členové Rychty. A to chameleon, agamy, hadi, axeloti, švábi a zajisté i pracovníci. Po ubytování jsme si udělali rychlý přehled o archeologii a šli ven. Měli jsem provést archeologický výzkum. Na sedmi stanovištích byly schovány pokaždé tři nálezy, které jsme měli zaznamenat na papír. Poté nás čekala tři stanoviště: střelba lukem, za niž jsme dostali hroty šípů, hod oštěpem, za který jsme dostali hrot oštěpů a tajenka, za kterou byla škrabadla, k jejímuž klíči byly informace schovány na louce. Po venkovní části jsme byli opět rozděleni po 3 a 4 skupinách a dozvídali se, jak přežívají zimu rostliny a živočichové. Naučili jsme se poznávat stopy živočichů a rozdělili si je do skupin, podle toho, jak přežívají zimu. Naopak u rostlin jsme se dozvěděli, co jim prospívá či škodí a určili si, jak různé druhy rostlin přežívají zimu. V 19:00 jsme byli vpraveni do děje doby ledové a rozdělili se do sedmi tlup. Každá tlupa obsahovala náčelníka, šamana, lovce a zvěda. Měli jsme za úkol vymyslet si jméno a pokřik, které nás provázely celý náš pobyt. Poté jsme byli poprvé svoláni na radu kmene, kde jsme mohli říci své pocity ze dne, který je za námi.

ČTVRTEK

Po snídani jsme dokončili program Jak přežívají zimu rostliny a živočichové. Po úspěšném dokončení programu jsme se vydali na tří kilometrovou cestu, na které jsme měli za úkol, pomocí našich nových znalostí, určit pobytová znamení živočichů. Podle počtu uhádnutých živočichů jsme dostali noviny a psa a hned jsme dostali další úkol -poznávat dřeviny v okolí. Dostali jsme 20 minut na poznání 6 druhů dřevin, za které jsme dostali zápalky a sekyrku. Po cestě přes remízek jsme měli šanci navýšit náš počet zápalek. Ve smrkovém lesíku jsme si museli nasbírat dříví na podpal a vydali se k tábořišti. Po příchodu jsme potřebovali pro získání znaku ohně udržet oheň  alespoň deset minut. Mezitím lovci našich tlup dobrovolně a v prospěch tlupy šli ulovit soba. Získali jsme tím sobáčky, velkou kožešinu a hroty šípů. Po upečení sobáčků jsme dostali úkol vyrobit si oštěp z dříve nasbíraného dřeva. Po dokončení oštěpu jsme si ho mohli zkusit hodit. Když přestal plát ohýnek, šli jsme zpět na Rychtu. Po obědě jsme se dozvěděli, že ze získaných informací si máme připravit projekt na papír. Prvně jsme si mysleli, že je to blbost, ale druhý den jsme se dozvěděli zajímavé informace. Ještě toho dne jsme byli svoláni na zasedání kmene, kam později přišel obchodník s neodolatelnými nabídkami. Zjistili jsme, jaký předmět má jakou hodnotu a také, že škrabadlo je něco jako u nás peníze, protože se jím dalo platit všechno. Večer jsme si užili ve formě diskotéky, která trvala až do večerky. Najednou večer někdo začal bouchat na gong. Prvně jsme se lekli, ale zjistili jsme, že to byly paní učitelky, které nám připravily noční kino. Byla to velká sranda, ale po filmu jsme museli jít spát, což se nikomu moc nechtělo, ale pravdou je, že většina usnula hned, co se ponořila do postelí.

PÁTEK

Po krátké noci jsme s vzbudili a do 8:30 se museli sbalit a vyklidit pokoj. Kolem 9:00 jsme si museli odprezentovat námi vytvořené prezentace. Proti sobě jsme měli nejpřísnější porotu, a to jsme byli my sami. Prezentace se nám povedly a po prezentování jsme šli na oběd. Po obědě jsme se rozloučili a jeli jsme domů do Znojmo.

ZÁVĚR

Myslím si, že jsme si školu v přírodě užili, i přesto, že měla být pro šesté třídy. Dokázali jsme se vžít do té role hravých dětí, a vůbec nám to nevadilo. Vedoucí byli velice přívětiví a pokaždé se nám snažili vyhovět. Velice tento pobyt doporučuji každému, který se chce dovědět více o přírodě. Nelituji toho, že jsem jel a klidně bych tam byl i déle. Doufám, že každému, kdo se tam rozhodne jet, se bude škola v přírodě líbit jako nám. Zažili jsme mnoho skvělých chvilek s našimi kamarády a spolužáky, se kterými se normálně mnohdy nebavíme.

Za celý pobyt Filip Daněk