Na dnešní den jsme se těšili. Paní učitelka nám slíbila Slabikář, neboť jsme šikovní a úkoly v Živé abecedě jsme plnili vždy na jedničku. Jaké bylo ale překvapení, když nám bylo oznámeno, že si pro ten svůj každý z nás musí docestovat.
Cesta byla dlouhá. Projeli jsme devět vesniček a v každé bylo nutno splnit zadaný úkol. Zjistili jsme, že téměř tříměsíční dřina, čtení prvních písmen, slov, slabik a vět se nám vyplatila. Setkání všech až na konečné, získání Slabikáře, průkazky čtenáře, sladké odměny, bylo příjemné.
Nesmíme také zapomenout poděkovat našim rodičům, kteří s námi poctivě pracovali v období distanční výuky. Bez nich bychom tuhle cestu tak snadno nezvládli.
Děti a paní učitelka z 1. A.